Jak jsme s Nasi Gorengem nedojeli na Flores

Měla to být jedna z našich mnoha vysněných cest. Úžasné prázdninové dobrodružství v Thajsku, Malajsii a Indonésii. Nic nenasvědčovalo tomu, že by to mělo být jinak. Z šesti týdnů plných poznávání, sopek, pralesů, zvířat a gastronomických zážitků se nakonec stala klidná rodinná dovolená v resortech na Bali. Ale pěkně od začátku.

Všechno podle plánu

Naše poslední putování začalo v Bangkoku, hlavním městě Thajska. Perfektní místo na aklimatizaci v jihovýchodní Asii. Výlety po řece Čao-Praja, procházky mezi buddhistickými chrámy, usměvaví lidé, a hlavně nepřeberná nabídka pouličního jídla. Na to jsme se těšili nejvíce. Pastva pro chuťové buňky i pro vaše oči. Po třech dnech jsme nastoupili do vlaku a čekala nás téměř 24hodinová cesta na sever Malajsie. V dnešní době většina cestovatelů zvolí rychlou cestu letadlem, ale pro nás je to trochu nuda. Není nad to sledovat krajinu z okénka vlaku, povídat si s místními lidmi a ochutnávat nabídku jídelního vozu. V Malajsii jsme tři dny strávili na ostrově Penang. Díky vysoké vlhkosti a teplotě kolem 35 stupňů jsme se tam cítili jako v sauně. Ale jinak je Penang skvělá zastávka na cestách. Díky mnoha národnostem tam ochutnáte kuchyni z celého světa, v největším městě Georgetownu můžete obdivovat koloniální architekturu a milovníci přírody si přijdou na své v národním parku. Ale vedro bylo zničující, tak jsme se už těšili do hor. V Cameron Highlands začalo pořádné dobrodružství. S průvodcem jsme se vypravili do pralesa hledat Raflézii, květinu s největším květem na světě. Čtyři hodiny pralesem, blátem, do strmého kopce, ale našli jsme ji! Po tomto dobrodružství vám pak přijdou výlety po nesmírně fotogenických čajových plantážích jako nedělní procházka. Právě kvůli čaji sem míří většina turistů.

Všechno bude jinak

Když jsme přijeli do Kuala Lumpur, začalo být Alče špatně. Sice jsme z Indie byli zvyklí na různé drobné zdravotní komplikace, k této části světa to prostě patří. Ale nikdy předtím nezvracela. Přikládali jsme tyto problémy místnímu jídlu, které jsme povýšili na hlavní cíl naší cesty. Naše plány v KL, jak tomuto městu říkají místní, jsme museli změnit. Byli jsme rádi, že jsme zvládli posvátné jeskyně Batu Caves a ikonický mrakodrap Petronas Twin Tower. Nevolnost bohužel pokračovala a my začínali tušit, že bude jiného původu než v místních nudlích. Po třech dnech naše cesta pokračovala do Indonésie, což byl náš hlavní cíl, a kde jsme měli strávit měsíc na sopkách, v pralesech a liduprázdných ostrovech.

Přibíráme Nasi Gorenga

Přesun do Indonésie na ostrov Lombok zvládla Alča naštěstí bez větších obtížích, ale večer se začal kolotoč nevolnosti a zvracení roztáčet znovu. Bydleli jsme u paní Sarah v Kutě, u níž jsme se cítili jako doma. Další den jsme si od ní půjčili motorku a vyrazili na pláž Mawun Beach. Ten den proběhl bez komplikací a my si užili téměř sami na pláži s bílím pískem a tyrkysově modrou vodou. Po cestě zpátky se stavujeme v lékárně a kupujeme místní těhotenský test. Bylo to moje nejdelší čekání na to, až se Alča vrátí z toalety. Indonéský test nám jasně sdělil, že už necestujeme pouze ve dvou 😊. První úkol, který jsme museli vyřešit, bylo jméno pro našeho malého spolucestovatele. Musí znít trochu exoticky. Nejběžnější jídlo v Indonésii je Nasi Goreng. Je to sice pouze smažená rýže, ale zní to tak indonésky. Takže mu budeme říkat Nasi Goreng. Je nám také hned jasné, že musíme opustit naše plány na putování po východní Indonésii. Sarah jsme slíbili, že se do Indonésie určitě vrátíme a Nasi Gorenga přivezeme ukázat.

Doktor I Made

Hned druhý den jsme se vypravili do Mataramu, hlavního města ostrova Lombok. Tam jsme se objednali na gynekologii místní nemocnice. Čekali jsme větší dobrodružství než v hlubokém pralese. Nakonec to probíhalo překvapivě v pohodě, až na pár místních specifik 😊. Doktor se jmenoval I Made. (Představte si tu situace. Přijdete do ordinace, že je manželka těhotná. A doktor řekne. Hello, I Made. A vy si v duchu říkáte. „Doufám, že já I Made“ 😊 ). Sice mu sestra musela vysvětlovat, jak správně pracovat s ultrazvukem, ale jinak vypadal, že se v dané situaci vyzná. Zjistili jsme, že je Alča v sedmém týdnu, takže s námi Nasi Goreng cestuje již nějakou dobu. Takže již stihl navštívit Španělsko, Německo, Thajsko, Malajsii a nyní si užívá v Indonésii. Je naprosto v pořádku a na svět by měl přijít 5. března 2020. Také nám řekl, že můžeme další měsíc v Indonésii klidně strávit, ale za dvou podmínek. Budeme se pohybovat pouze v civilizovaných oblastech bez malárie a za 14 dní se přijdeme znovu ukázat. Takže jsme adrenalinové dobrodružství na ostrovech Sumbawa, Komodo a Flores vyměnili za klidnou rodinnou dovolenou na Lomboku a Bali.

Nový začátek

Je nám trochu líto, že musíme opustit naše plány projet Afriku nebo dojet po Hedvábné stezce do Hongkongu. Ale už se moc těšíme na cestování ve třech, s naším novým parťákem Nasi Gorengem. Pokud Vás náš příběh zaujal, přijďte 12. února do Malé scény v Ústí nad Orlicí na naši přednášku „Jak jsme s Nasi Gorengem nedojeli na Flores.“  Určitě nebudete litovat.